Biohackerské tipy, jak zvládnout podzimní semestr ve zdraví a v pohodě

8.10.2021

Začal akademický rok i podzim. Kombinace, která je pro tělo i psychiku bezesporu náročná. Pokud ale nepodceníte stravu, pohyb či odpočinek, můžete zvládnout vytížení v pohodě a vyhnout se nachlazení i vyhoření. Zde je pár tipů z biohackingu, které můžete zkusit do svého dne zařadit hned dnes.

Biohacking je momentálně stále populárnější pojem. Spojuje totiž téma optimalizace a co největší efektivity s našim fyzickým zdravím i mentální pohodou. Na základě vědeckých poznatků i vlastních experimentů se biohackeři snaží nastavit si základní potřeby tak, aby jejich tělo i mysl pracovaly co nejideálněji. To neznamená, že by se snažili jet na sto padesát procent. Naopak hledají balanc, který jim umožní cítit se co nejlépe co nejdéle.

Spánek

Jednou z oblíbených oblastí, na které se biohackeři zaměřují, je spánek. Poslední dobou se totiž ukazuje, že jeho význam pro lidské zdraví a pohodu byl velmi podceňovaný. Kvalitní a dostatečný spánek totiž pomáhá s imunitou, pamětí i dobrou náladou.

Jednoduchou věcí, kterou může každý zařadit do svého režimu hned, je vytvoření rytmu. To znamená, že začnete chodit spát i vstávat přibližně ve stejný čas každý den. A pokud se vám podaří vyhradit si na spánek minimálně sedm až osm hodin, velmi brzy pocítíte změny.

Kvůli poločasu rozpadu kofeinu, který je okolo osmi hodin, se doporučuje si poslední kávu dát nejpozději ve dvě hodiny odpoledne. S dobrým spánkem pomáhá i vyhnout se modrému světlu z počítače či telefonu před spaním, nejíst před spaním těžká jídla a vyhnout se velké fyzické námaze těsně předtím, než půjdete do postele. Tvorbu melatoninu a nastavení správného spánkového cyklu podpoříte i tím, pokud budete během dne pobývat venku na přirozeném světle.

Pokud vás problematika spánku zajímá víc, doporučujeme začít s knihou Proč spíme.

Otužování

Takzvanou chladovou terapii proslavil po celém světě Holanďan Wim Hof přezdívaný Iceman. Ten blahodárný vliv studené vody na lidské tělo zkoumá už desítky let na sobě samém a vyvinul program, prostřednictvím kterého učí zájemce znovu objevit výhody otužování.

Vystavování se chladu má pozitivní vliv na naše tělo. Dochází totiž k lepšímu prokrvení, což zajistí, že se kyslík a živiny dostanou všude, kde je potřeba. Snižuje se také míra zánětlivosti v našem těle a zvyšuje se naše obranyschopnost.

Kromě toho ale podle českého biohackera Libora Mattuše dochází při otužování v těle například k produkci hormonu a neurotransmiteru norepinefrinu. Ten v nás vyvolává větší chuť jednat, dobrou náladu i schopnost soustředit se. Po studené sprše či plavbě ve studeném rybníce naše tělo začne uvolňovat také endorfin, takzvaný hormon štěstí.

Střídat teplou a studenou sprchu nebo si vzít o pár vrstev oblečení méně můžete sami. Pokud se ale rozhodnete pro otužování v ledových vodách, je lepší poradit se s někým, kdo tomu rozumí. Chlad má sice řadu benefitů, nezkušený a nepřipravený otužilec si ale může snadno ublížit.

Dýchání

Díky zmíněnému Wim Hofovi se řada otužilců věnuje i dechovým technikám. Právě dech totiž pomáhá překonat nepříjemné pocity ve studené vodě a znásobit pozitivní účinky. Práci s dechem ale zná například i jóga. Pokud víte, jak na to, můžete se pomocí dechu nakopnout i uklidnit.

Učitelka pohybu Martina Fallerová upozorňuje, že při dnešním sedavém způsobu života, kdy v podstatě zapomínáme dýchat a dýcháme pouze velmi mělce, je náš metabolismus zpomalen až o 90 procent. Navíc máme vlivem stresu neustále aktivní sympatikus, kvůli kterému je zpomalené trávení, stažená bránice, náš dech je rychlý a povrchový a mysl  často roztěkaná. Právě hlubším bráničním dechem aktivujeme parasympatikus, který umožní tělu i mysli se uvolnit, zklidní organismus a uvede nás do stavu relaxace.

Je proto dobré začít sledovat to, jak dýcháte. Zkuste se během dne párkrát na chvíli zastavit, uvědomit si svůj dech a zkuste ho prohloubit a prodloužit. Zklidnit a prohloubit svůj dech může být také dobrým začátkem dalšího oblíbeného nástroje biohackingu – meditace.

Tento článek je realizován v rámci projektu Moderní a otevřené studium techniky CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002430.
Autor: Zuzana Hübnerová

Zpět na přehled všech článků