Naučte se být asertivnější. Snížíte stres a uděláte si čas na to podstatné

12.2.2021

Neodmlouvat, nepostavit se za sebe, příliš neprosazovat své názory. Často jsme už od školy učeni moc nevyčnívat. Jenže v momentu, kdy nejsme schopní jasně říct, co chceme a co nám vadí, nás sice okolí možná bude vnímat jako velmi flexibilní a zdvořilé, ale také můžeme skočit velmi rychle frustrovaní. Protože budeme mít pocit, že jsme stále ve vleku života a ostatních lidí. I proto je dobré naučit se jednat a komunikovat asertivně. 

Mnohdy se sami za sebe a za své názory nechceme postavit, abychom nepůsobili arogantně a agresivně. Existuje ale i jiná varianta, než být pasivní nebo mlčet, ale uvnitř vřít. Zlatou střední cestou je zdravá asertivita.

Asertivita je podle odborníků založena na rovnováze. A to rovnováze vlastních potřeb a potřeb okolí. V pasivitě upřednostňujeme potřeby ostatních. Často na úkor těch svých. Na druhé straně tohoto spektra pak stojí agresivita. Při agresivním jednání nám záleží pouze na našich potřebách, které prosazujeme hlava nehlava. Jde nám o to vyhrát, ne najít balanc.

Při asertivitě hledáme kompromis mezi tím, co chceme a potřebujeme my. A tím, co chce a potřebuje druhá strana. Díky tomu můžeme prosazovat své zájmy přímo a otevřeně, ale zároveň i s empatií a pochopením pro druhou stranu.

Umět se za sebe postavit snižuje úzkost i stres

Asertivní chování a komunikace mohou být zpočátku nepříjemné a nepřirozené. Což platí zejména u introvertnějších lidí či žen, které jsou v mnohých rodinách a často i společností vedeny spíše k tomu postarat se o štěstí a spokojenost všech okolo, nikoliv o své. Pokud se však člověk naučí vyjadřovat své názory a potřeby, projevuje tím úctu jak ostatním, kteří díky tomu vědí, na čem jsou, tak hlavně sobě.

Podle výzkumů jsou asertivní lidé spokojenější. Zejména proto, že jsou méně úzkostliví a stresovaní. Jsou si více jistí tím, kdo jsou a co potřebují. Necítí se díky tomu tolik ohroženi okolím či okolnostmi. Také se vyjadřováním svých potřeb a vymezováním hranic tak často nedostávají pod tlak či do nepříjemných situací, které by je stresovaly.

Začněte u sebe

 Pokud byste chtěli být více asertivní, budete muset začít tím, že zjistíte, kdo jste, v co věříte, za čím jdete. Jakmile získáte větší povědomí o sobě samých, získáte i větší sebejistotu. A sebejistota je základní předpoklad asertivity. V momentu, kdy okolí uvidí, že si vůbec nejste jistí tím, kdo jste a co chcete, těžko vás budou brát vážně. Nenechte ale sebevědomí přerůst v egoismus a přehnaný pocit vlastní důležitosti.

Naučte se říkat ne

S asertivitou se úzce pojí schopnost říkat ne. Jakmile budete vědět, kdo jste a co v životě chcete, budete vědět i co nechcete. Asertivita a schopnost říkat ne ochrání váš čas a energii, které můžete vložit do toho, za čím skutečně jdete. Proto, až vás příště někdo o něco požádá nebo na vás přehodí, zastavte se, zamyslete, zda vás to skutečně posune blíž vašemu vlastnímu cíli, zda na to máte prostor a energii. Pokud ne, je naprosto v pořádku slušně ale rozhodně odmítnout.

Nenechte se znepokojit ostatními

Může se vám stát, že v momentu, kdy se sami za sebe naučíte stavět, vymezit si své hranice a říkat ne, nesetká se tato změna jen s pozitivním přijetím. Řada lidí ve vašem okolí může reagovat naopak negativně. Nenechte se zviklat. Možná jim totiž vadí, že už s vámi nejde tolik manipulovat. Nebo je dráždí, že máte sebejistotu, kterou oni postrádají. Poslouchat byste tedy měli pouze ty lidi, jejichž názorů a rad si skutečně vážíte.

 

Tento článek je realizován v rámci projektu Moderní a otevřené studium techniky CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002430.
autor: Zuzana Hübnerová

Zpět na přehled všech článků