Naučte se víc a lépe díky tipům z neurovědy

22.10.2021

Opakování pojmů do zemdlení, papírky po bytě, výpisky, barevný systém podtrhávání, myšlenkové mapy. Každý k učení přistupuje trochu jinak a často nedá dopustit na vlastní metodu, jak dostat co nejvíc informací do hlavy co nejrychleji. Díky neurovědě už ale dnes lépe víme, jak funguje náš mozek i naše paměť. Přečtěte si, proč opakování nefunguje a proč je lepší učit se z knih.

Dlouhou dobu se věřilo, že člověk má limitovaný čas, kdy se zvládá učit nové věci. Tvrdilo se, že na stáří už pouze zapomíná. Což připomíná i české rčení o starém psovi a nových kouscích. V posledních letech ale neurovědci prokazují, že toto tvrzení není pravda. Začali pracovat s pojmem plasticita a poukazovat na to, že náš mozek je poměrně tvárný. Dokáže tak neustále vytvářet nová spojení a reaguje na nové podněty i zkušenosti. Mentální zakrnění tak můžeme přičítat spíše naší vlastní lenosti než omezením mozku.

Zejména během vysoké školy musíme často zvládnout pojmout ohromné množství informací. A pokud nemáme ve zvyku učit se průběžně, musíme je zvládnout pojmout ve velmi krátkém čase. Ačkoliv má každý svou vlastní metodu, řada experimentů prokázala, že některé z těch populárních postupů ve finále moc nefungují. A že náš dobrý pocit, že si látku pamatujeme a všechno chápeme, je často mylný. Ve skutečnosti se totiž mnoho neukládá a z krátkodobé paměti se nám „naučené” rychle vytratí.

Opakování matka moudrosti

Experimenty prokázaly, že toto otřepané rčení není tak úplně pravda. Pokud tedy máte ve zvyku učit se takzvaně biflováním, kdy si věci jen dokola mechanicky opakujete. V tom případě by vás mohl zajímat pokus zaměřený na účinnost této metody. Upozorňuje na něj Jan Kohut na svém webu jakserychlenaucit.cz, kde najdete řadu tipů, jak lépe využívat svůj mozek v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. Kohut popisuje experiment, kde si jedna skupina zopakovala seznam zadaných slovíček dvanáctkrát, jiná skupina šestkrát a další skupina pouze jednou. Ukázalo se, že jejich schopnost vybavit si následně slovíčka byla v podstatě srovnatelná. Opakované vystavení informaci totiž neznamená, že se zafixuje v dlouhodobé paměti.

Učit se jako děti

Neurovědci tvrdí, že mnohem účinnějším způsobem, jak si něco skutečně zapamatovat, je metoda využívaná intuitivně dětmi. Je to neustálé se dotazování Proč? Právě zjišťování, proč něco je, tak jak je, proč se něco stalo, proč je v dané rovnici zrovna toto číslo, vás navede na zjišťování souvislostí. Dochází k hlubšímu zpracování informací a tvoření nových spojení ve vašem mozku. A čím víc spojení, tím větší šance, že si informaci v případě potřeby vybavíte. K tomuto postupu navíc Jan Kohut doporučuje i další trik. Nedělejte si pouze výpisky z toho, co už máte zapsáno. Místo výpisků či taháků si pište k daným tématům otázky. To znamená, že si místo popisu nějakého procesu napíšete Jak bych daný proces vysvětlil/a? A zkuste si raději místo biflování či úmorného vypisování promyslet odpovědi na dané otázky.

Učit se, učit se, učit se

Na tuto radu si vzpomeňte zejména v průběhu semestru. Výzkumy totiž ukazují, že základem úspěchu je průběžnost. To znamená, že byste si měli látku rozdělit na malé kousky a učit se postupně místo snahy nacpat si do hlavy tisíc stránek za jednu noc. Náš mozek má také rád pořádek. Zkuste si proto, než se do učení pustíte, obsah rozdělit po logických celcích, tématech či kategoriích. Informace se vám budou pamatovat snáz.

V podcastu Code of Life již zmíněný Jan Kohut přidává ještě jeden tip. Učte se raději z knížek či papírů, pokud je to možné. Počítač či telefon totiž obsahují velké množství stimulů a váš mozek podvědomě dobře ví, že místo čtení slidů by mohl koukat na videa na Youtube či projíždět Instagram. Pokud elektroniku odstraníte z dosahu, nebudete ho nutit neustále volit a snadněji se zkoncentrujete na učení.

Tento článek je realizován v rámci projektu Moderní a otevřené studium techniky CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002430.
Autor: Zuzana Hübnerová

Zpět na přehled všech článků