Příběhy úspěšných českých startupů – 1. díl
12.6.2020
V momentu, kdy chceme jmenovat úspěšné startupy, narážíme na problém, že neexistuje jedna definice nebo sada kritérií, podle kterých bychom mohli firmy rozdělit na startupy a běžné podniky.
Když si někdo otevře v ulici kavárnu, pravděpodobně nás nenapadne o něm přemýšlet jako o startupistovi. Když bude tisknout ekologické kávové kapsle na 3D tiskárně, nad označením startup se nikdo nepozastaví.
Ve společnosti tedy určitá měřítka, kterými jednotlivé podnikatelské počiny posuzujeme, existují. Na přesné definici toho, co je a co není startup, se ale zatím ani odborná, ani podnikatelská komunita neshodla. V článku Co je a co není startup? Nekonečný boj o konečnou definici autoři zmiňují některé z možných kritérií. Jsou to například nízké počáteční náklady, inovativnost, globální ambice, vysoké riziko, ale zároveň i velký potenciál návratnosti, malý tým.
Neil Blumenthal, šéf společnosti Warby Parker, zase tvrdí, že startup je společnost, která řeší nějaký problém, jehož řešení není zřejmé, a kde úspěch není garantován. Jiní si myslí, že startup není konkrétní uspořádání firmy, ale spíše nastavení mysli a přístup k řešení problémů. Startupista neustále hledá možnosti, jak inovovat a posouvat hranice.
Je tedy zřejmé, že přesná definice neexistuje. Tudíž i některé české společnosti může jeden vnímat jako startup, zatím co pro druhého jím nejsou. V prvním díle seriálu o úspěšných českých startupech zařazujeme ty, které dnes už často v očích některých spadají spíše do kolonky korporát. Ve své době ale byly zcela beze sporu unikátními inovátory a splňovaly většinu kritérií, které jsme jmenovali v úvodu článku.
AVAST – Z družstva na londýnskou burzu
Zakladatelé Pavel Baudiš a Eduard Kučera byli startupisté dlouho předtím, než tento pojem začal někdo vůbec používat. V roce 1988 Pavel Baudiš, který vystudoval IT na Vysoké škole chemicko-technologické, vyvinul nástroj proti viru Vienna. Tehdy mu kamarád přivezl z Moskvy disketu, která byla infikovaná právě zmíněným virem. Pavel Baudiš ve volném čase vymyslel a naprogramoval účinný antivirový program Alwil.
Jelikož v té době nemohli svobodně podnikat, založili spolu s Eduardem Kučerou, kolegou z Výzkumného ústavu matematických strojů, družstvo Alwil, které mělo nástroj prodávat.
Po pádu režimu pak v roce 1991 zakládají už společnost ALWIL Software. Podle Eduarda Kučery čekali, že je podnikání bude bavit pouze pár let. „Firmu jsme zakládali s tím, že by nám to mohlo dva tři roky vydržet a nemuseli bychom mít šéfa,“ uvedl v jednom z rozhovorů.
Jen čtyři roky po založení do firmy nastupuje jako programátor i Ondřej Vlček, který je nyní generálním ředitelem Avastu. V roce 1997 licencuje společnost ALWIL svůj antivirus Avast firmě McAfee a český software se stává globální. V roce 2003 dosahuje na první milion uživatelů po celém světě. V roce 2010 mění firma jméno a stává se Avast. Pod tímto jménem v roce 2017 obsluhuje už 435 milionů uživatelů. O rok později pak vstupuje na londýnskou burzu.
Y Soft – Univerzitní projekt s miliardovými obraty
Úspěšná mezinárodní společnost nabízející systém správy tisku a řadu dalších řešení, které mají zvýšit produktivitu zaměstnanců a šetřit firmám náklady, vznikla jako studentský projekt. Projekt dvou tehdejších studentů Masarykovy univerzity v Brně – Václava Muchny a Martina de Martiniho. Muchna nakonec školu opustil, právě proto, aby se mohl slibnému projektu naplno věnovat. Tehdy mu bylo pouhých dvacet let. V jednom z rozhovorů vzpomínal, jak jeho okolí považovalo nápad za nesmyslný. „Na začátku ‚všichni‘ tvrdili, že jsme se zbláznili. A měli pravdu. Prvních pět projektů, na kterých Y Soft participoval, zkrachovalo,“ uvedl Muchna pro BusinessInfo.
Touha inovovat a globální ambice je přesto neopustily. Nakonec přinesli v roce 2003 na trh nástroj SafeQ. Ten je dnes součástí platformy Workflow Solutions, která pomáhá firmám spravovat tisk a digitalizovat dokumenty. V loňském roce produkt SafeQ využívalo přes 40 procent společností ze seznamu Fortune 500.
Zakladatelé Y Soft nezapomněli na své tvrdé začátky a dnes se proto významně angažují v podpoře začínajících podnikatelů. Kromě zapojení do nejrůznějších akceleračních a mentoringových programů založili i fond Y Soft Ventures. Ten investuje do nových nadějných startupů. Podporu fondu už získaly společnosti jako GreyCortex, NenoVision, Sewio či VRGineers.
Productboard – Startup roku 2019 pomáhá ostatním firmám uvádět na trh lepší produkty
Mezi hvězdu na startupovém poli patří v posledním roce beze sporu Productboard. Český software pro produktové manažery získal pozornost a peníze investorů po celém světě.
Společnost Huberta Palána a Daniela Hejla rapidně roste. Jen za loňský rok zdvojnásobila počet zaměstnanců. Tým o necelých dvou set lidech se pak stará o více než dva a půl tisíce zákazníků po celém světě, mezi které patří firmy jako Avast, Microsoft, Strava či rumunský startup UiPath, který během pouhých dvou let vytvořil multimiliardový byznys a je nyní považován za nejrychleji rostoucí enterprise softwarovou společnost světa.
A právě nástroj od Productboardu firmám, jako je UiPath, dost možná dopomohl k takovému úspěchu. Umožňuje totiž sbírat nápady i zpětnou vazbu, rychle vyhodnocovat a uvádět na trh produkty, které mají větší šanci uspět. Firmám také pomáhá lépe porozumět zákazníkům a tomu, co přesně chtějí. „Jakmile vypustíte něco špatného na trhu, kde ale příležitost je, okamžitě to někdo udělá lépe a zabije vás. Stačí vzpomenout, jak Slack pohřbil HipChat, a takových případů je celá řada,“ uvedl v rozhovoru pro Forbes Hubert Palán.
Samotnému Productboardu se podařilo strhnout na sebe pozornost především nedávno, kdy ohlásil největší investici české startupové historie. Na další rozvoj získal více než miliardu korun. A to ne jen tak od ledaskoho. Peníze a důvěru do Productboardu vložil například investiční fond Sequioa, který dosud neinvestoval do žádné české firmy. Zato v minulosti podpořil například LinkedIn, Airbnb či WhatsApp.
Tento článek je realizován v rámci projektu Moderní a otevřené studium techniky CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002430
autor: Zuzana Pospíšilová
