Zaměstnání a nemoc: co dělat, když není nejlépe

10.11.2021

Ráno se probudíte a ke slovu se hned dostane chrapot, zalehlé uši a bolest v krku. Za život to zažil každý z nás. Co když ale máte dva měsíce po promoci a před nedávnem jste nastoupili do svého prvního zaměstnání?

Mohu využít „sick days“?

Relativně mladým institutem je tzv. „zdravotní volno“, známé spíše coby „sick days“. Tento druh pracovního volna slouží primárně k pokrytí náhlých nevolností, které nelze předvídat. Zařadit mezi ně můžeme jak mírné nachlazení, tak náhlé krátkodobé zažívací potíže či právě začínající nemoc. Využít sick days se vyplatí právě, když se probudíte s mírnou teplotou a nevíte, jaký bude další vývoj. Nejjednodušší je zatelefonovat do zaměstnání, ohlásit jednodenní sick day a ještě ten den navštívit svého obvodního lékaře, který rozhodne o dalším postupu – zda váš uzná dočasně pracovně neschopným – a vydá tzv. „neschopenku“.

Důležité je zmínit, že sick day nemají žádnou oporu v zákoně. Zákoník práce tento institut jednoduše nezná. Možná se to změní po budoucích novelizacích, v současnosti je ale čistě na vaší dohodě se zaměstnavatelem, zda bude tento druh volna jako bonus ujednán. Děje se tak již v rámci pracovní smlouvy.

Jak se liší „neschopenka“?

Oproti tomu právem regulovaným institutem je dočasná pracovní neschopnost známá spíše jako „neschopenka“. Nárok na ni má jednoduše každý zaměstnanec díky tomu, že z jeho mzdy je měsíčně odváděno zaměstnavatelem nemocenské pojištění. Pozor, nemocenské pojištění není pojištěním zdravotním. Tento rozdíl je důležitý zvláště u nepracujících studentů, za které stát zdravotní pojištění odvádí, z logiky věci ale nikoliv pojištění nemocenské. Nepracující student proto nemá nárok na vystavení neschopenky.

Jak neschopenka funguje? Řekněme, že jste v ideálním případě stihli navštívit lékaře hned v první den nemoci. Ten po vaší prohlídce rozhodne, že je nutný stanovený léčebný režim a nemůžete proto ani následující den do práce. Vydá Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Již několik let tak činí elektronicky formou tzv. eNeschopenky. V papírové podobě vám ovšem předá Průkaz práce neschopného pojištěnce s uvedenými termíny dalších návštěv, povolenými vycházkami i termínem předpokládaného ukončení pracovní neschopnosti.

Vaší povinností je informovat bez zbytečných odkladů svého zaměstnavatele o své dočasné pracovní neschopnosti. Nezáleží, zda tak učiníte formou SMS, emailu či telefonního hovoru. Zaměstnavatel si poté sám ověří rozhodnutí lékaře v ePortále České správy sociálního zabezpečení („ČSSZ“).

Neschopenka se tradičně skládá ze tří dílů. Dva jsou nyní v elektronické podobě a jeden v papírové:

  • 1. díl: elektronické Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti;
  • 2. díl: papírový Průkaz práce neschopného pojištěnce;
  • 3. díl: elektronické Hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Mezi pro vás důležité náležitosti neschopenky patří povolené vycházky. O jejich rozsahu rozhoduje sám lékař. Důležité jsou z toho důvodu, že mimo jejich čas jste povinni se zdržovat na adrese, která je s neschopenkou spjata. Tam vás může vyhledat i případná kontrola oprávněné na základě vaší nepřítomnosti a tedy nedodržení stanoveného léčebného režimu udělit pokutu.

Po dobu pracovní neschopnosti nemáte nárok na mzdu. V otázce financí platí, že prvních 14 dnů pracovní neschopnosti čerpáte náhradu mzdy ze strany zaměstnavatele, jejíž výše se odvíjí od vaší průměrné hodinové mzdy i výše úvazku v hodinách. V případě, že stonáte déle, střídá po uplynutí 14 dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele výplata nemocenského pojištění od ČSSZ. Komunikace nutná pro tuto změnu probíhá opět plně elektronicky.

Onemocněl jsem ve zkušební době

Zkušební doba je časem po uzavření pracovní smlouvy sloužícím ke vzájemnému „otestování“ správného výběru zaměstnance i zaměstnavatele. Její délka nesmí u běžného zaměstnance překročit tři měsíce a sjednává se v pracovní smlouvě. Co když ve zkušební lhůtě ale onemocníte a stonáte i několik měsíců? Kdykoliv během zkušební doby platí možnost okamžité výpovědi ze strany zaměstnavatele. V případě onemocnění jste ale prvních 14 dnů strávených „na neschopence“ proti okamžité výpovědi chráněni. To se ale mění s 15. dnem, kdy s vámi bohužel zaměstnavatel již rozvázat pracovní poměr může. Současně se zkušební doba prodlužuje o celou dobu dočasné pracovní neschopnosti.

Co když jsem ale živnostník?

Živnostník ze zákona nemocenské pojištění neplatí. Může se však k jeho platbě přihlásit dobrovolně. V takovém případě má právo na čerpání nemocenské, tedy na vyplácení od 15. dne pracovní neschopnosti. Zda je taková možnost výhodná, musí posoudit každý živnostník s ohledem na okolnosti svého podnikání sám.

Mám nárok na neschopenku jako pracující student?

Ano, i student má nárok na neschopenku v případě, že pracuje a je za něj zaměstnavatelem odváděno nemocenské pojištění. V takovém případě se na něj nahlíží z hlediska neschopenky a nemocenské stejně jako na jakéhokoliv jiného zaměstnance. Nepracující student na neschopenku a s ní spojenou výplatu peněz nárok nemá.

V kostce: Co dělat, když onemocním?

  • Při krátké nemoci se vyplatí využít sick days, pokud je máte sjednány.
  • V případě vážnějšího rozstonání je třeba nejprve navštívit lékaře, který vám může vystavit neschopenku.
  • Na neschopenku má nárok ze zákona každý zaměstnanec či OSVČ, která se přihlásila k nemocenskému pojištění.
  • O vystavení neschopenky musíte informovat bez zbytečného otálení svého zaměstnavatele.
  • Prvních 14 dnů jako zaměstnanec čerpáte náhradu mzdy od zaměstnavatele, od 15. dne nemocenské pojištění. OSVČ platící nemocenské pojištění čerpá až nemocenskou od 15. dne.
  • Důležité je hlídat si čas vycházek a případné kontroly.
  • Na neschopenku má nárok i student pracující na základě pracovní smlouvy či DPČ při měsíčním výdělku od 3500 Kč měsíčně včetně nebo DPP při měsíčním výdělku od 10 001 Kč včetně.

Tento článek je realizován v rámci projektu Moderní a otevřené studium techniky CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002430.

Autor: Mgr. Marius Svoboda
Autor je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Zpět na přehled všech článků